úterý 31. března 2015

Co dál?


Třeba tři dětské tašky.
Ti nejmenší je přece taky potřebují.
Na auta, plyšáky, kamínky....nebo kdoví, co všechno nasbírají.
Takže tři pro ně.
Doufám, že potěší/potěšily minimálně tak, jako mě při jejich výrobě,
***
Nějak poslední dny není nálada nic moc dělat.
Nálada ani chuť.
Přitom na stole je kupa nedodělaných věcí.
Možná je to tím, že je venku pořád hnusně.
Že jsou děti už zase nachlazené.
Že jsem opět chytila průdušky a tak z běhání tento týden moc nebude.
Ale abych nebyla jen negativní, mám nové látky.
Úžasné látky.
Těšte se.
Já se taky těším, až se k nim dostanu...
No a taky mám v plánu jeden hrozně lákavý koláč, jestli se povede a nesníme ho dřív, než ho stihnu vyfotit, podělím se....
Tak pěkné upršené úterý...

pondělí 30. března 2015

Vodovky, pokus číslo dvacet...



Ema výtvarnice.
Hned mám hezčí kuchyň.
A pak ty kočičky....
***
Ze soboty.
Snažily jsme se s Emou doléčit nachlazení, tak po krátké procházce vodovky přišly vhod.
Tentokrát to s černou zase tolik nepřehnala.
Většinou to totiž končí pěti černochy v tunelu a komplet rozmočeným papírem.
Hezký start do nového týdne vám všem!

pátek 27. března 2015

Vem nás, slunce, vem s sebou k moři...



Taštičky na přání.
Kamarádky se domluvily a objednaly jedné z nich k narozeninám u mě toaletky.
Látky si vybrala sama, zbytek už byl na mně.
Ač jsou modrozelené, já z toho cítím léto.
Léto a hlavně moře.
Jak moc mi moře chybí.
Hlavně ta slaná vůně...
Při šití jsem celou dobu myslela na tuto písničku od Zrní.
***
A když už jsme u Zrní...
Olomoučtí, s kým se potkám 1. května večer na náměstí?
Protože výše zmínění to tam od osmi rozjíždějí a já se už nemůžu dočkat!
takže první řada a povinně...:-)
Hezký víkend mějte.

čtvrtek 26. března 2015

Jak na kruhovou prostírku


Už jste se ptali několikrát.
A já se snažila většinou odpovídat mailem.
Jenže upřímně, bez obrázku to není kolikrát tak úplně jasné.
Včerejší dotaz, jak to s těmi prostírkami dělám, mě malinko nakopl.
Tak jakže to šiju?


Většinu prostírek stříhám už podle dopředu nachystané šablony.
Tu jsem obkreslila podle lavoru:-)
Ale stačí třeba větší hrnec, co je po ruce.
Prostírky vyztužuji ronopastem, nebo chcete-li ronofixem ( byla jsem poučena, je to totéž...)
Když nemám ronopast, dá se použít zbytek tenké fleecové deky, ale prostírka je potom hodně měkká.
Obkreslím na ronopast, vystřihnu a malinko větší si vystřihnu i kruhy z látek.


A pak už jdu na nažehlování výztuhy.
Lepivou stranou nahoru, na ni látku. Lícem na mě.


Prostírky mám ráda víc prošité.
Ale pokud chcete jednodušší, prostě jen těchto pár kroků přeskočte.
Narýsuji si pomocné čáry.
Používám Pilota - jde vyžehlit.
Prošiju.



Vyžehlím - oba dva díly, prošitý i jednoduchý.
Obstřihnu.


Díly k sobě sešpendlím.


A při kraji prošiju.
Nechám si pouze asi 8 cm otvor na protočení.
Na začátku a konci zapošívám.


Po sešití sestřihnu zbytky látky, protočím a pečlivě vyrovnám.
Vyžehlím.
Sešpendlím si otvor po protočení.


Při úplném krajíčku prošiju.
Začínám sešpendleným otvorem, tam pomalu, jinak už frčím.
Prošívám okolo několikrát.
Ale to už je na vás.
Samozřejmě zapošívám.


A voila...
Prostírka je na světě.
Z této naší mám obzvlášť radost, protože je z ubrusu, který jsem koupila před lety v sekáči a dlouho sloužil.
Tak hezký čtvrtek.

středa 25. března 2015

Není káva jako káva



Nikdy jsem moc kávu nepila.
Nebo abych byla přesnější, nepila jsem kávu ráno.
A to jsem prosím na vysoké pracovala několik let v kavárně.
Ranní kávu mě naučil až můj muž.
Teda pokud se rozpustnému čemusi dá káva vůbec říkat.
Jedna lžička, hodně mléka.
S kávou mám spojené až odpoledne, odpočinek, návštěvu...
Prostě nerada ji piju sama.
A když už s někým, muselo to být presso.
Jenže pressovač  teď odešel do křemíkového nebe.
Tak jsme se pustili do kávy překapávané.
Už jsem ji v posledních letech měla párkrát u kamarádů a jo.
Jsme spokojení.
Doma čerstvě namletá, nejlépe z olomoucké pražírny Kodó, které tímto děkuji za novou závislost.
***
Dneska pozdní snídaně.
Jogurt s oříšky, medem a borůvkami.
Poslední růže ještě z narozenin.
Nová prostírka.
A pak ta káva. To jsem si prostě nemohla nechat ujít...

úterý 24. března 2015

Něco jako triko



Pokus č.2
Úplet ze sekáče, který mi ležel dost dlouho ve skříni.
Čekal na svou příležitost.
Naposledy jsem si z něj ušila šálu.
Teď vzniklo triko.
Podle oblíbeného svetříku.
Hodně volné, široké...
Má svoje mouchy, ale příště už to bude zase o kus lepší...
Každopádně případné rady vítám...
***
A potom ta slíbená taštička.
Přiznávám, byla jsem líná losovat.
Takže jsem to nechala rozhodnout počítač.

A moc gratuluju Ireně Steblové. Už píšu mail....

pondělí 23. března 2015

Mentolová sezóna


Oficiálně přiznávám, letos jsem jí naplno propadla.
Takže nej mentolové kousky nachystány.
Mentolových látek mám ve skříni taky víc než dost.
Tak nějak je ta barva uklidňující.
A hlavně už navozuje letní pocit.
I když léto v nedohlednu.
Ale aspoň mi spravuje náladu.
***
Další týden doma s dětmi.
S mužem jsme si užili víkend jen ve dvou.
Hodně jsme mluvili, dost jsem načerpala.
A asi to tak přesně mělo být.
Protože děti se mezitím dorazily na chalupě a tak se opět školka nekoná.
Ale i tak už řádí.
Takže sama sobě přeju hodně trpělivosti.
A po dnešní probdělé noci s Emou potřebuju asi víc než jednu kávu.
Pondělí. Hurá.



Vypadají docela zdravě, že?
Tak hezký start do nového týdne všem...

pátek 20. března 2015

Marimekko auta


Na hodně příjemné návštěvě jsem od Nicol dostala kus látky od Marimekko.
Látky s autama.
Kuba nadšenej a já vlastně taky.
Takže první dva auto-polštáře jsou na světě.
S Emou se o ně docela dost perou, ale ještě že u naší slečny nakonec vyhrávají spíš medvědi a myšky.
Při googlování kolekce, ze které látka pochází, jsem se na stránkách Marimekka docela dost zasekla. A objevila třeba tuto konvici a hlavně další hromadu látek....
No jo, seveřani umí...
Obávám se, že budu muset něco pořídit.
Takže Nicol, moc díky....:-)

čtvrtek 19. března 2015

Minty







K narozeninám jsem dostala overlock.
Dlouho jsem si ho přála, ale měla jsem z něj respekt.
První pokus mám za sebou.
Mentolová teplákovina, původně zamýšlená Kubovi na tepláky.
Jen jsem natiskla černé křížky a podle své oblíbené HMkovské mikiny střihla.
Okraje jsem nechala nezačištěné.
Teplákovina se netřepí, jen se lehce zaroluje.
Nafotili jsme s mužem spontánně v podvečer v ložnici, takže jsou fotky tmavší, ale mě vlastně docela dost baví.
Stejně jako ta mentolová barva.
***
Děkuju moc za všechna narozeninová přání.
Mám z nich upřímnou radost.
A protože bych i já chtěla udělat radost někomu dalšímu, rozhodla jsem se poslat do světa toto psaníčko.
Jediné, co pro to musíte udělat, je nechat mi tu v komenáři na sebe mailový kontakt a případně se podělit, co  vám udělalo radost v uplynulých dnech.
Nového majitele toaletky s dětmi vylosujeme příští týden v úterý....

středa 18. března 2015

30


Asi už jsem velká holka...
***
Nikdy jsem si nedělala seznamy, co bych chtěla stihnout do třiceti.
I když jsem jinak seznamový člověk.
Mám seznamy oblíbených filmů, knížek, co jsem přečetla, věcí, co chci ušít, míst, které chci navštívit...
Je mi třicet let.
Mám dvě děti.
Jsem zdravá, mám skvělého muže.
Máme dobré vztahy s rodinou.
Mám dost opravdu dobrých přátel.
Vypadá to, že mě bude živit můj koníček.
To nezní tak špatně.
Co vlastně si víc přát...

úterý 17. března 2015

O koledách a tak




Z posledních dní.
Medvěd, teda slečna se sukní. Dneska odfrčí z domu, tak ještě rychle vyfotit....
Pryskyřníky ze soboty. Od každého člena rodiny jeden. Udělali jste mi radost!
Něco se chystá. Potištěná teplákovina v hlavní roli.
Moje staronové naušnice, po skoro roce slepené. A jakou mám radost, že jsem je znovu objevila.
Další ze super-levných talířů v akci.
Společně s nejnošenějšími kousky a nejzamilovanějším perlovým prstýnkem.
Jiříku, díky...
***
Jsme doma všichni čtyři.
Nachlazení, chřipečka.
Já se teda docela držím, ale začíná nám to být doma těsné.
Takže vymýšlíme různé činnosti, třeba jsme objevili člověče nezlob se.
To jsou teprve nervy.
A taky se Kuba učí jezdit na kole.
Emička má zase zpívací období, takže ve většině případů nemluví, ale zpívá.
Na první pohled roztomilé, po dvaceti minutách otravné, po půl dne na zabití.
A zásadní dotaz....Kdo ji naučil zpívat Rolničky????
Přiznejte se.
Po zhruba dvou sté repríze už nikdy nechci Vánoce....
Ale abych těm koledám nekřivdila, třeba Půjdem spolu do Betléma je v jejím podání opravdu srandovní....
Tak hezké úterý.
Já jdu čerpat energii ze slunce (a ticho) cestou na poštu....

pondělí 16. března 2015

Opravdu výživný







Výživný víkend jsme měli.
Hned dvě oslavy, jedna doma, druhá u babičky.
Nemocný muž, návštěva u kamarádů, trochu šití, nachlazené děti...a mohla bych pokračovat dál.
Tak jen pár střípků.
Ema indiánka, nebo jak říká ona pincezna indiánka.
Toaletky dárky, které jsem stihla v pátek a předala v sobotu.
Kousek z rodinného oběda.
A Kuba s dortem.
Dojemné to bylo.

pátek 13. března 2015

Asi taky onemocním


Jak se opečovává tatínek?
***
Zatímco já vařím, peču a uklízím -  o víkendu slavíme, takže práce až nad hlavu - Emička má tatínka.
Nevím, nevím, jestli tu chřipku vyleží.
Paní doktorka je nemilosrdná a tak je prohlídka několikrát denně.
Navíc k tomu přečíst všechny pohádkové knížky, dvakrát zkouknout medvídka Pů a všechny ostatní srandy.
Něco asi dělám špatně, protože když jsem nemocná já, takové péče se mi nedostává.... :-)

čtvrtek 12. března 2015

Welcome to blue


Nějak jsem se k tomu pořád odhodlávala.
Včera odpoledne jsem se rozhodla a vznikly modré stránky.
Takže dvakrát víc mě.
Hurá.
Vítejte.

středa 11. března 2015

Do Londýna





Cestovka a psaníčko pro mou milou tetu.
Třeba na cestu do Londýna, odkud doufám, že mi společně s maminkou něco dovezou.
***
Nestíhám.
Neodpovídám na maily.
Chodím všude pozdě.
Pro mě docela dost stresující.
Mám ráda řád, pořádek, dochvilnost....
Jsem v nějakém divném skluzu, ale už to bude snad lepší.
Takže vám všem, komu dlužím třeba i jen odpověď na mail, mějte se mnou strpení...

úterý 10. března 2015

Z půdy



Ani jsem se nenadála a mám v obyváku parohy.
Víc než 40 let čekaly na půdě na svou příležitost.
A protože jsou po tatínkovi, nemohl můj muž odolat.
Tak jim dávám šanci.
Zatím nad sedačkou, ale už vymýšlíme co s nimi.
***
Obyvákové zátiší.
Pořád háčkuju. Jde to pomalu, ale jde...
Dnešní snídaně na novém talíři, který stál....29 kč!
Užijte si hezké úterý!