pátek 30. ledna 2015

Jak jsme si koupili sedačku



Sedačku jsme kupovali dlouho.
Hodně dlouho.
Takže jsem opravdu překvapená, že ji nakonec máme.
Zamilovali jsme se do jednoho designového kousku, na který jsme narazili ve zkušební kabince nákupního centra.
Jenže dostupnost a cena byly opravdu problém.
Tak jsme hledali a zjišťovali, že se nám většina kousků buď nelíbí, nebo se k nám nevejde.
Nebo že s našimi dětmi, nejsme ochotni zaplatit hodně za něco, co už za rok nemusí vypadat k světu.
Ale našli jsme.
A i přes všechny peripetie je doma.
***
Sedačka dorazila o měsíc dřív - za to hurá.
Jenže...
Byla jsem doma sama s nemocnými dětmi a přepravní služba mi ji odmítla vynést.
Bydlíme ve třetím patře.
Byla jsem zoufalá.
A zjevně jsem zapůsobila.
Pana dovozce jsem ukecala a společněně jsme ji vytáhli. Doslova.
I za cenu  rupnutí v zádech ( jsem umanutá!).
Po rozbalení jsem zjistila, že barva neodpovídá.
Místo tmavě šedé dorazila modrošedá.
Ale nakonec to vlastně nevadí.
***
Hned jsem v nadšení ušila nové polštáře a vyměnila dekorace v obyváku.
Konečně si všichni můžeme sednout vedle sebe...
A tak dobře se na ní odpočívá!
Těžká materiální radost...

čtvrtek 29. ledna 2015

Od dvanácti měsíčků


Moje dnešní rozjasňovače nálady.
První pryskyřník a borůvky.
Měsíčci se vytáhli.
A to je ještě leden...
***
Původně jsem měla dneska v plánu vám ukázat větší změnu u nás v obyváku, ale vzhledem k tomu, že je tam vyvalená celá naše nemocná rodinka, včetně tatínka, lega, plyšáků...
Tak to nechám na někdy jindy.
Po prokašlané noci (Kubou) mám hrozné kruhy pod očima.
Takže!
Převléct z pyžama.
Namalovat.
Pustit něco milého na poslech. Třeba tuto.
A ještě tak desetkrát se podívat na fotku té nejlepší snídaně....
Hezký čtvrtek vám všem!

středa 28. ledna 2015

Neverending story



Zadání znělo: jednu nebesky modrou kabelku s mašlí na únorovou svatbu.
Tak snad se povedla.
Konečně jsem využila tuto natištenou látku.
A ze zbytků malá peněženka.
***
Pokud jsem se v minulých týdnech ke stroji moc nedostala, teď je to naopak.
Děti nemocné doma, takže čaje, kreslení, pohadky.... A hodně odpočívání.
Lehce nekonečný příběh.
Ale zase nemám výčitky, že šiju a nejsme venku.
Snad tentokrát dojede na kabelku pro Emu. 
Už by si ji zasloužila a přestala by třeba toužit po všech ostatních, které ušiju....
***
Blogger zlobí.
Dost.
Po asi patnáctém nahrání fotek rezignuju.
Fotky jsou dožluta a kabelka září neskutečnou modří.
Takže buďte, prosím, shovívaví.

úterý 27. ledna 2015

Ve jménu recyklace



Nejlepší dárek je dostat něco starého.
Něco, co může dostat ještě druhou šanci.
Asi jako tomu bylo u velké tašky starých prostěradel a povlečení,které vytřídila babička.
Našla jsem mezi nimi dva damaškové povlaky na peřinu. Plus jeden polštář.
Rozstříhala, sešila a máme nové povlečení.
Krásně bílé a ten materiál!
Plus jsem zabavila maminčin starý sekáčový přehoz na postel.
To se bude dneska usínat...

pondělí 26. ledna 2015

Pověsit výš




Jedna medvědí slečna.
Už odfrčela do Brna.
***
V Praze jsem se na skok zastavila na Vinohradech v Nila.
Protože jsem nutně potřebovala nákupní koš.
Přece jen v létě do trhu.
Teď třeba na koukání.
Pověsila jsem si ho v ložnici a obdivuju.
Společně s několika právě nejnošenějšími kousky oblečení.
A taky se o něj hádám s Emou, která zjistila, kolik plyšáků tam může schovat.
Takže ho zavěsím ještě trochu výš.
Protože tento je můj.
Howgh.

pátek 23. ledna 2015

Zdálo se mi to?


Můj včerejší výlet do Prahy.
Na návštěvě v jednom úžasném bytě na Smetanově nábřeží, kde jsem kromě spousty obrazů a nádherné fotky z ateliéru Zrzavého obdivovala hlavně tu rozlohu a výhled. A skříň, stolek....
Ikea pořádala další ze svých vzdělávacích setkání a já jsem opravdu ráda, že jsem byla pozvaná.
Prostě skvělá příležitost si udělat den volna.
Navíc vyvětrat novou zimní bundu, dát si skvělé kafe, zázvorovou limonádu a dostaveníčko s Rosou.
Taky ve vlaku dočíst knížku a esemeskovat si s mužem bez toho, aniž by mi Ema kradla telefon.
***
A dnes od rána peru.
Umývám nádobí.
Dohaduji se s Emičkou, která dneska nemíní ustoupit ze svého.
Balím oblečení na víkend.
Zjišťuju, co všechno je potřeba udělat a jak nutně musím uklidit.
Kde ta včerejší Praha je? Nebo se mi to zdálo?

čtvrtek 22. ledna 2015

Domečky


Když už jsem šila ty polštáře, vznikl i jeden k nám.
Kubovy domečky.
A hruškový tarte tatin.
Po tom se jen zaprášilo.
***
Náš Halabala - křeslo už mele z posledního.
Děti na něm hodně skákaly, takže prasklá péra, vyviklané područky a prodřené čalounění.
Čeká ho renovace.
Jen nějak nemůžu vymyslet barvu potahu.
Šedou?
Ze začátku se mi ty hnědé kytky vůbec nelíbily, ale čím déle křeslo máme, tím víc k nim nacházím vztah.
Nakonec mi bude smutno...
Hezký čtvrtek mějte.

středa 21. ledna 2015

Chevron obsession


Baví mě, hrozně moc.
Takže když jsem byla požádaná o dva cikcakové polštáře a musela na ně koupit látku, nebránila jsem se....
Hned jsem si na hromádku ještě nějaké kousky přihodila.
A včera ušitá toaletka pro kamarádku.
Na plínky a ubrousky.
Aby bylo přebalování stylové.
Světem vládne marsala a Grešáková zamrzla na mentolu a cikcaku....
Ale ne že by mě to trápilo:-)).

úterý 20. ledna 2015

Mami, díky...


Moje maminka ví, jak mi udělat radost.
Zakoukala jsem se do jejího úlovku ze starožitnictví.
A v den, kdy jsem neměla úplně nejlepší náladu, jsem ho dostala.
Skvělé načasování.
Konvičko-hrneček.
Není famózní?

pondělí 19. ledna 2015

Asi si ji koupím taky



Když mi tuto knížku kamarádka ukázala, hned jsem věděla, že ji musím koupit mamince.
Zaprvé kuchařka, zadruhé regionální.
Všechny ty původní názvy, české suroviny....
Na chalupu jak dělaná.
Já jsem nadšená a maminka taky.
Navíc ji napsala olomoučačka!
Víc info tady a tady.
A já už teďvím, že budu mít hodně co dělat, abych si ji taky nekoupila.
I když, v březnu mám narozeniny....Jiříku!




Kousek ze soboty.
Venku bylo mokro, sníh už skoro všechen roztál, ale dětem to kupodivu nevadilo.
Navíc v kamnech se pekla buchta, v krbu zatopeno a babička četla pohádky.
Někdy jim závidím a hned bych byla zase malá...

pátek 16. ledna 2015

Naše pátky


Páteční poobědové siesty.
Jen já a Kuba.
Ema spí a my trávíme čas spolu.
Někdy mě uprosí na pohádku, ale nejčastěji je zvědavý, co budeme vyrábět.
Pochopil, že je to většinou můj čas, kdy šiju, nebo něco vytvářím.
A protože se Kuba rád přidává, snažím se ho zapojit.
Takže dneska  tisk a domečky.
Kuba si přál, tak budou.
A pak jsem taky naslibovala muffiny, tak nevím, nevím.
Ale hlavně že jsme spolu.

čtvrtek 15. ledna 2015

Kávička


Dlouho jsem po něm toužila.
Po čem?
No přece po dětském servise z Ikey.
Jenže jsem měla strach, že hned padne za vlast.
Když jsme Kubovi kupovali kuchyňku, tak jsme životnost nádobí vyzkoušeli na jednom starém hrnečku.
Přežil pouhý jeden den.
Takže se servis nekonal.
Ale před letošními Vánoci jsem vyměkla.
Prostě servis bude a basta.
Zatím je skóre jedno uražené ouško na hrnečku, ale to přilepíme...
A my s Emičkou kávičkujeme a čajíčkujeme.
No a samozřejmě ty barvy....
Moc si to užívám a mám radost jako malá. A k tomu máme ještě dvě nové židle.
Dvě starší thonetky bohužel dosloužily a čekají na renovaci....

středa 14. ledna 2015

Čelenka



To jsem si tak naplánovala ušít čelenku do vlasů...
A nakonec ji nosím kolem krku jako náhrdelník.
Jen vyfotit se v dnešním zamračeném počasí byl teda výkon.
Hezkou středu mějte...

úterý 13. ledna 2015

Vánoce v lednu


Dneska zazvonil pošťák.
A já dostala obrovskou krabici látek.
Jen tak.
Od Kláry z Prahy, která čte můj blog.
Čelist mi spadla až na zem.
Toto je jen malý zlomek.
Mám takovou radost!
A nemůžu se dočkat, až něco ušiju....
Prostě Vánoce v lednu.
Moc zdravím do Prahy!!!!!!!

pondělí 12. ledna 2015

Karkulka







Karkulkovské období.
Zpívanou pohádku od Svěráka/Uhlíře už skoro ani nemůžu slyšet.
Děti ji umí prakticky zpaměti.
Cestou na chatu jsme si slyšeli 2,5x.
V babiččině skříni jsem našla klobouk, se kterým jsem chodila jako malá na maškarní.
Skoro pravou "karkulku".
Ema nadšená.
Pózuje a pózuje.
A taky zpívá, nosí košíček a vyžaduje pustit karkulku i na počítači.
Naštěstí dorazila záchrana od Zuzky.
Neprozradila jsem zatím, že je to omalovánka, takže si u obrázků jen povídáme a kupodivu to stačí.
Hezké pondělí!

pátek 9. ledna 2015

Malá černá



Plesová.
S odepínacím poutkem.
Rychloakce na zítřejší večer.
Zjistila jsem, že totiž nemám adekvátní kabelku.
A až bude po plese, poslouží taštička jako toaletka.
Hezky jsem si to vymyslela.
Mějte fajn víkend!
A olomoučtí, vzhůru na tříkrálový ples!

čtvrtek 8. ledna 2015

V teple


Dnes si už od rána potřebuju zvedat náladu.
V teple u topení.
S horkým čajem, mrkvovým koláčem, novým časopisem.
Ten nejměkčí bílý polštář, ze stejného materiálu jako šiju medvědy.
Rozmazluju se.
A pak můj vánoční dárek. Nové hodinky.
Byla jsem hodná....nejspíš:-)

středa 7. ledna 2015

Nešicí



Přes Vánoce jsem prakticky nešila.
Nešlo to.
Ne, že by chyběla inspirace nebo chuť.
Ale už víc než tři týdny se potýkám s bolestí krční páteře. Moc nespím a přes den se tak různě potácím.
Dokonce jsem si i dobrovolně nechala dát obstřik.
Možná mi tělo hlásí, že bych měla zvolnit.
Nicméně ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že se to snad trochu lepší, vznikla tato taška.
Na přání, dlouho domlouvaná.
Jsem ráda, že jsem ji stihla.
Mávám do Španělska!

úterý 6. ledna 2015

Pokroky



Ema bezplínková.
Říkám to potichu a klepu na dřevo:-)
Dlouho jsem se tím trápila, protože Emička má svou hlavu a tak ji nějaký nočník opravdu nezajímal.
Na začátku prosince otočila.
Pod stromeček jsme nakoupili kalhotky.
Občas to nevychytáme, ale pro mě je to neuvěřitelný pokrok. A především mám z Emy takovou radost!
***
Dnes stavíme.
Nejlépe výškové domy.
Kuba to vyřeší konstrukčně, Ema zabydlí.
Zachycené vzácné okamžiky shody.
Krásnou čelenku má Ema od Vendy, která šije pro děti a otevřela si vlastní ehop.
Moc děkujeme a zdravíme do Prahy.

pondělí 5. ledna 2015

Dojatá



Byla jsem dojatá, když jsem rozbalila dárek od maminky.
Dvě zarámované fotografie naší Omy.
Mojí prababičky.
Moje maminka ji milovala a tak to, že mi věnovala dvě fotografie, je opravdu pocta.
Jedna už visí u šicího stroje, druhou mám zatím na poličce.
***
První lednový týden začínáme opět doma ve třech,
Nachlazený Kuba, nemocná Ema.
A za oknem sněží.
Asi ani nemusím psát, jak moc bych chtěla ven, nejlépe na saně.
Ale bude líp. Bude.

čtvrtek 1. ledna 2015

Jak na Nový rok....


Pozitiva i negativa. 
Od každého kousek. 
Spolu, na vzduchu.
Sáňky. 
Seděla jsem na nich po dlouhé době....
Pak v teple u kamen.
Celá rodina u pohádky.
Opět nemocné děti.
Zase utěšujeme a máme plno v ložnici.
Naštěstí teď už poslouchám jen oddychování.
***
Náš první lednový den.
Vítej 2015...