pátek 28. listopadu 2014

Letos trochu netradičně


Náš adventní "věnec".
Chtěla jsem trošku změnu.
Kulatý základ by tam ale byl.
Kus dřeva z chalupy, silné ruce mého muže, větvička ze stromu a stromečková prostírka.
Těšení na Vánoce pomalu začíná.
Tak hezký víkend a první adventní neděli.

čtvrtek 27. listopadu 2014

Něco za něco



Když jsem si v úterý u Lenky kupovala tuto úžasnou kytku, měla jsem zato, že si prostě dělám předčasného Ježíška.
Nakonc je to docela dobrý balzám na nervy.
Dívat se na něco hezkého.
Včera jsem absolvovali rychlou cestu na pohotovost. A Kuba je o devět stehů krásnější. 
Já mám o pár šedivých vlasů víc.
Výhledově budu s dětmi doma o další týden déle.
Takže pevné nervy budou potřeba.
***
Kokedama s tchyniným jazykem ze Zahrady na niti.
Kus mého šicího koutu.
Koženkový košík a v něm naše dvě vyrostlá avokáda.

středa 26. listopadu 2014

3 hodiny


Těšíme se na Vánoce.
Jinak si to neumím vysvětlit.




Můj tříhodinový výlet do Prahy.
Tři hodiny v poklusu.
Ale bylo to TAK fajn.
Rychlosraz s kamarádkou.
Workshop s Ikeou. Výsledkem je náš nástěnný věnec.
(Nevydržela jsem do začátku adventu a už visí v kuchyni.)
Hodně příjemné setkání to bylo. Díky za pozvání.
Potom už jen blesková zastávka u Lenky v jejím nejlepším obchodě.
A dokonce jsem stihla i knihkupectví a pár dárků.
No a samozřejmě regiojet, kávičky, čajíčky....a to ticho na čtení ve vlaku....Někdy k nezaplacení.
Místo toho abych byla unavená, mám dneska takovou radost a tolik energie....

úterý 25. listopadu 2014

Advent za rohem



Advent za rohem, a protože mám doma opět obě děti, hrajeme si.
Třeba zapalujeme lampičky.
Pětilitrovka od zelí, papírové hvězdičky a svíčka.
Spolupráce maminka + Kuba.
Ty svíčky k Vánocům tak nějak patří, aspoň mám ten pocit...

pondělí 24. listopadu 2014

Víkend v mlze


Z víkendu v Albeřicích.
Rádi se sem vracíme.
Počasí bylo sychravé.
I když mám raději teplo, musela jsem dát svému muži za pravdu, že to má něco do sebe.
Dlouho mi neudělalo takovou radost jít do kopce.
Dýchat ten ledový vzduch a přes mlhu někde tušit Sněžku.
A pak aspoň malý výhled do Polska.
Škoda, že nebylo víc času.

pátek 21. listopadu 2014

Tak teda jo


Podlehla jsem.
Černobílá a karamel.
A ten chevron....
Pro mě. Jenom pro mě.
Ke kabelce ještě i toaletka.
Když už marnivá, tak pořádně.
A teď si ji jdu nacpat věcmi a pobíhat s ní po bytě.
Ovšem až Ema usne.
Krásný víkend mějte!

čtvrtek 20. listopadu 2014

Žít přítomností


Z ložnice
***
Fotka moc s dnešním příspěvkem nesouvisí, ale potřebovala jsem se dívat na něco hezkého.
Dneska dopoledne jsme společně s Emou nesly na hřbitov zbytek květin ze včerejšího pohřbu.
Mrzí mě, že se s širší rodinou potkáváme tak málo.
A toto setkání nebylo nijak příjemné.
O to víc jsem si uvědomovala, jak důležité je ten kontakt udržovat. Jak důležité je snažit se mít hezké vztahy.
Odpouštět.
A žít přítomností.
Protože člověk nikdy neví.

středa 19. listopadu 2014

Mobear




Várka medvědů.
Někteří na přání, někteří Emě k Vánocům.
Aby doplnili rodinku, která se nám doma docela rozrůstá.
Kníratý nebyl původně v plánu, ale Ema postrádala medvěda tatínka. A když už máme ten movember, že...
Ještě že aspoň jedno naše dítě adoptovalo všechny moje šité hračky....
U Kuby to totiž na plné čáře vyhrály auta a meče.
Jen si nejsem jistá, jestli si po Vánocích Ema bude vůbec mít kam lehnout. Jen teď totiž usíná s celým zvěřincem...

úterý 18. listopadu 2014

pondělí 17. listopadu 2014

Prodloužený a instantní





S dětmi máme opravdu prodloužený čas spolu.
Od minulého pondělka jsme doma všichni, nachlazení.
Do toho byl můj muž tři dny pracovně pryč a tak jsme se opravdu užili.
Hlavní náplň: vyrábění a domečkování.
Pečení.
Hned jak bylo líp, ven.
Pouštět draka.
A jak je trošku vidět na fotce, Kuba to zvládá už úplně sám.
Náš velkej kluk.
A potom taky dvě instantní.
Z mého rychlo-výletu do Ostravy a jedna večerní vyšívací.
Aby byla medvědí rodinka komplení, aneb Ježíšek se chystá.
Plus náš nový rodinný objev - Ben Howard.
Jeho poslední album k poslechu tady.
Prostě si na těch fotogenických písničkářích jedem.

pátek 14. listopadu 2014

Malé zázraky


Občas se stanou.
Třeba, že po šesti letech konečně ušiju záclonu do koupelny.
A pak hned v jednom zápalu zvládnu i ty do ložnice.
( Na ty se čekalo jen jeden rok...).
Jsou lehoučké a hověly si ve skříni několik let.
Pak ta káva hned chutná líp.
S tím hřejícím pocitem na hrudi:-)
***
Záclonovina z Ikea, nová prostírka a můj úžasný kelímek na dopolední kávu.
Kus překližky, koženkový košík do koupelny, kámen co donesla Ema z procházky a čokoládový sprchový gel s tělovým máslem....

čtvrtek 13. listopadu 2014

Vločky



Zatímco včera Ema po obědě spala a Kuba se tvářil, že odpočívá, maminka vystřihovala.
Sice je asi na zimní výzdobu brzo, ale ať!
Kuba byl tak nadšený, že dnešní poobědová činnost je jasná...
***
Obměněné dekorace na poličce.
Překližkové domečky, aneb jak jsem řezala přímočarkou... (detaily nezkoumat...:-)).
Větev z jedné z našich procházek, další hromadu máme před vstupními dveřmi.
Selské baroko, přírůstek od kamaráda.
Obrázky od Pavly Richterové a grafika od kamarádky.

středa 12. listopadu 2014

Do třetice všeho dobrého


Většinou se snažím nešít žádnou tašku dvakrát. U této jsem udělala vyjímku. Prostě mě ta kombinace proužku a karamelu fakt baví. A asi nejen mě, protože si o ni píšete.
Pokaždé jsem se snažila ji udělat trochu jinou. Proužky vertikálně, pak horizontálně, jiné prošití, jiná podšívka, odlišné kapsy....
Nemůžu si pomoct, ale čím dál víc přemýšlím nad tím, jestli ji náhodou taky nepotřebuju.
***
Tentokrát s kanárkově žlutou  podšívkou a malou toaletkou na šminky.
Plus na záběru náš nový rodinný přírůstek.
Špalek.
Zatím cestuje po bytě, čeká na definitivní doupravení, ale brzo se představí v plné kráse.

úterý 11. listopadu 2014

Jak jsem dneska vařila


Z našeho víkendu s Emou.
Chlapci vyrazili na pánskou jízdu společně s dalšími tatínky a kluky, my si užívaly jedna druhé.
Příjemný to bylo.
Procházky, kavárna, návštěva u kamarádky, oběd v restauraci, sraz s další tetou, trochu šití, pohádka....
Měla jsem v plánu toho napsat víc, protože jsem ještě včera ráno byla plná energie a optimismu. Jenže obě děti mám doma, nachlazené. Na celý týden. Uf.
A živější než obykle.
Čím je zabavit, když zrovna potřebuji uvařit?




Inspirovali jsme se naším oblíbeným plakátem od Jany z lesa.
Obkreslený medvěd na karton.
Výsledek mile překvapil.
Jen pro doplnění. Uplně tak ideální to taky nebylo. 
Sice si to zúčastnění užili, ale skóre je následující.... 
Jedna bitka o stětec. 
Ema dvakrát uražená, Kuba jednou.
Dvakrát převrhnutá nádoba s vodou, jednou z toho na zeď.
Jednou hozené mokré vodovky Emou po Kubovi = barva po celé zemi.
Dvoje naprosto špinavé ponožky ( maminko, my jsme ty špíny na zemi utřeli....)
Jedny špinavé šaticky ( maminko,utřela jsem si ručičky!)
Jedna unavená matka
Konec reportu.

pondělí 10. listopadu 2014

Samé trojúhelníky





Ze sobotního večera.
***
Měly jsme s Emou úžasnej víkend.
Určitě poreferuji.
Stihla jsem ušít několik toaletek z potištěných látek.
Všechny jsou bez majitele. Pokud někoho zaujmou, pište....
Hezké pondělí.

pátek 7. listopadu 2014

Jistoty


Když je nálada pod bodem mrazu a nervy skoro k prasknutí....sázím na jistotu.
Rozptýlení.
Upéct koláč.
Soustředit se na recept.
Pustit si k tomu něco příjemného.
Vymyslet dětem nějakou rychlozábavu.
Uvařit si dobrý čaj.
***
Dnes přesně tak.
Jistota v podobě jablečno-hruškového koláče. Sice už ne tak fotogenického...ale ta chuť!
Recept tady.
K tomu nám hrál Ásgeir.
Děti skládaly puzzle a já meduňkový čaj.
A pak společně ten koláč sníst.

čtvrtek 6. listopadu 2014

Nachlazená




Dnes nevytáhnu paty.
Dlouho jsem odolávala všemu tomu nachlazení, co Kuba tahal ze školky...a dnes jsem definitivně padla.
Horký čaj, teplé ponožky, zatopit víc než obvykle...a polehávám.
Nic moc nepodnikám, jen jsem zvládla uklidit nádobí v kuchyni.
Jednou za čas je docela příjemné nic nedělat.
***
Pár detailů od nás.
Kytky jsou z květinářství kousek od našeho domu. Gerbery děti dostaly od paní prodavačky, že tak hezky zdravily.... 
Stolek od Pavlíny jsem už z ložnice nepustila a jsem za něj opravdu ráda.
A můj oblíbený hrnek, který mi věnovala maminka. Dala jsem do něj nastříhanou mátu, aby zakořenila.

středa 5. listopadu 2014

Připomínám si


Někdy je to tak jednoduché.
Mít radost.
Prostě se sejde víc příjemných momentů...a pak to jde samo.
Došitá další taštička, dorazil mi nový háček a dvě "příze" a kino společně s mým mužem a kamarády.
A potom přijdou zase dny, kdy je potřeba si na něco pozitivního vzpomenout.
Takže moje dnešní připomínka posledních dvou dní...

úterý 4. listopadu 2014

Recy




Když jsem třídila oblečení ve skříni, narazila jsem na džíny, které byly tak vybledlé a vyšoupané na kolenou, že už se hodily akorát tak na rozstříhání.
Jenže pak jsem si vzpomněla na své pubertální batikovací pokusy, Sašu a savo.
Bavlnkou jsem kalhoty pevně ovázala, položila do lavóru, přidala vodu a savo....a čekala.
Jsem nadšená!
Nemohla jsem se dočkat, až po vyprání uschnou....
Hned jsem si ušila k novému outfitu náramek z novější látky. Už druhý - ten první jsem stihla během víkendu ztratit.
Takže dnes těžce přízemní radosti, ale to je potřeba, ne?
A teď, matko, k plotně!

pondělí 3. listopadu 2014

Zavinutá




Na návštěvě u malé Amálky.
Zavinovačku jsem šila už někdy v srpnu.
Těší mě, že slouží.
Z takovýchto chvil mám opravdu radost.