úterý 30. září 2014

Nové barvy


Další natištěná látka, nebo spíš větší pokusné kousky.
A dárek od kamarádky - svícen, v mém případě odložiště naušnic.
Pondělí bylo fajn.
Vyplenila jsem výtvarné potřeby a dokoupila barvy na textil.
Už se těším, co všechno natisknu. Až teda dorazím všechny resty. Takový je plán, ale známe své lidi, že:-)
Venku mlha, že se mi ani nechce vytáhnout paty ven. Ale Ema už stojí u dveří s botama v rukách....

pondělí 29. září 2014

O víkendu jsem nešila. Fakt.


Víkend za námi.
Byl fajn.
Hodně jsme byli venku, sbírali houby, povídali...
Já jsem dokonce stihla při běhu solidně zmoknout.
Ke stroji jsem se prakticky nedostala, tak mám obavy, že se od něj po večerech tento týden neodlepím. Ale zrovna pracuju na tak parádních kouscích, že se o to víc těším.
Tak a teď už jen uspat naši lady...
***
Decentní kabelka plus toaletka.
Šila se jedna radost.
A asistentka docela spolupracovala.
Krásný začátek nového týdne mějte!

pátek 26. září 2014

Víkend ve čtvrtek




Čtvrtek na chalupě.
Kuba místo školky bagroval s Emou na písku, běhali po louce a užívali si babiček.
Já jsem se šla po letech proběhnout s tatínkem.
Nová trasa, vzduch po dešti...
Zničil mě.
Ale bylo to hrozně fajn.
A ještě víc fajn bylo zjištění při odjezdu domů, že je opravdu teprve čtvrtek.
Protože jsem měla úplně víkendový den.

čtvrtek 25. září 2014

Potěšit se


Jako jsem to psala už mockrát.
Je potřeba se potěšit.
Nejlépe několikrát denně.
***
Zbytek karafiátů.
Peněženka, obal na telefon, klíčenka.
Grepový koktejl s medem.
Malé radosti.
Hezký čtvrtek všem...

středa 24. září 2014

Špenát





Co bylo včera k obědu, už asi víte.
Jídlo je potřeba vychutnat všemi smysly.
Naše lady to ví...
A já se většinou snažím nezlobit, jen nasměrovat.
A pak peru.
Jak jinak:-)

úterý 23. září 2014

Podzimní rána





Těžká podzimní rána.
Nejhorší je otevřít oči a donutit se opustit postel.
Chtěla bych napsat něco pozitivního, něco co by mě samotnou nakoplo....
Takže pro těchto pár dnů....
Upéct něco dobrého, co provoní celý byt. (Už se na tom pracuje...)
Pustit si nové cd kapely, která provázela moje dospívání a zjistit, že se při poslechu cítím jako tenkrát..... Tady
Jít si koupit kytku. A postavit si ji k posteli....
Napustit si horkou vanu.
Jasmínový čaj.
Hodně jasmínového čaje.
Natisknout úplně novou látku.
Jít spát brzo....Nebo jít si lehnout brzo a číst si v posteli.
***
Dvě toaletky.
Tisk a koženka.
Zapínání na zip, plus klopa na magnet.

pondělí 22. září 2014

Na drobné


Hromada peněženek.
Zpracovávám ústřižky a zbytky látek.
Takže jsou kapsičky oboustranné. Prostě jsem si trochu hrála.
A taky šiju do zásoby.
Milá pauza mezi taškami.
***
Víkend neskutečně rychle utekl.
Tak to asi je, když je hodně nabitý program.
Ale to je dobře.
Jen mám pocit, že jsem si vůbec neodpočinula.
Sotva se nadechnu, je pondělí.
Ale abych nebyla jen negativní, v sobotu jsem zvládla uběhnout 11 km. A za to jsem na sebe docela nepokrytě pyšná:-)
Krásný den mějte...

pátek 19. září 2014

Stolpersteine




Už loni, když jsme se účastnili pokládání kamene za jednoho z našich příbuzných, jsme věděli, že je potřeba umístit ještě jeden.
Tento týden se to povedlo.
V rámci projektu Stolpersteine, neboli Kamenů zmizelých, jsme nechali zasadit do dlažby před domem, kde dřív bydlel, kámen za dědečkova staršího bratra.
Bertl zemřel na pochodu smrti do Dachau.
Na první fotografii je společně s mým dědou a jeho dvojčetem.
Více o projektu se můžete dočíst tady.

čtvrtek 18. září 2014

Tyrkysová


Druhá kráska.
Tyrkysová koženka, potištěná klopa a popruh přes rameno.
Zapínání klopy na dva magnety, vnitřek na zip, plus kapsa na telefon.
Obě tašky jsem ušila v naprostém amoku - nadšení po příjezdu z Prahy, ale teď už zpátky k restům.
Někdy to tak prostě mám.
I když je povinností nad hlavu a člověk pomalu neví, kam dřív skočit, když mě napadne taška, nebo cokoliv jiného, nedá se nic dělat a já musím.....:-)
Kabelka i psaníčko z předchozího příspěvku ještě nemají své majitele, takže pokud by vás zaujaly, pište.
A užívejte si nádherný čtvrtek.
Nás dnes čeká jedno rodinné setkání a slavnostní událost, o které se určitě zmíním.

středa 17. září 2014

Švestková


Z Prahy jsem si dovezla tři nádherné koženky.
Obzvlášť tato švestková mě baví.
Plus kus potištěné látky a psaníčko je na  světě.
S odepínacím popruhem, na zip, s klopou na dva magnety. Vevnitř ještě jedna kapsa.
Hezky se šila.
Stejně jako její tyrkysová kámoška, kterou se určitě brzo pochlubím.
Tak hezkou středu!

úterý 16. září 2014

Tisknu



Natisknuty nové kusy látek.
Starší zásoby došly a poptávka stále je.
Jedu vlastně pořád na stejné vlně. Bílá, šedá černá. Jen sem tam trochu nějaké barvy.
Tentokrát kus tyrkysové.
Ale bonusem je, že jsem si z Prahy dovezla pár nových koženek, takže nějaké to překvápko bude.
Tak a dost vykecávání, dítě spí, práce nepočká.
Jdu šít.
***
Jen ještě, ty nejkrásnější karafiáty, dnes ukořistěné v Lidlu.
Nikdy jsem si nemyslela, že jim přijdu na chuť. A jo.
Nemůžu se vynadívat.

pondělí 15. září 2014

Matky na výletě




Naplánovaly jsme si s Klárou výlet.
Jakožto matky a kunsthistoričky spolubojovnice, jsme potřebovaly něco echt kulturního.
Tak do Prahy.
Oddychnout si od dětí, probrat všechno možné a taky potkat pár nových i známých tváří.
Stihly jsme toho opravdu hodně. Od dyzajn marketu, přes svatbu spolužačky, až po vysedávání v Lajce. O setkání s ostatníma holkama, co píší blog, napsala hezky Myyna.
A já bych jen dodala, že to bylo moc fajn a kdykoliv příště to ráda zopakuji.
Třeba v Olomouci, co?
Cestou vlakem zpátky jsem přemýšlela, koho bych ještě ráda osobně poznala.
A tak tady jsou dámy, jejichž blogy mi poslední dobou dělají opravdu radost. Jsou plné emocí a opravdu o životě. Holky díky za vás!
Klára
Len
Miri
Lucy
***
3 pražská fota.
Nefunkční schody v metru, svatba v úžasném Plečnikově kostele a snídaně v jedné z pražských cukráren.

pátek 12. září 2014

Těším se


Je pátek! Je pátek!Je pátek!
***
Těšila jsem se.
Teda ne na toho ranního zubaře s dětmi.
Ale na svůj výlet do Prahy.
Zatím ještě poslouchám oddechování dětí po obědě, ale jednou nohou už jsem ve vlaku:-)
A tak přikládám moje dnešní radosti.
Můj portrét z minulého týdne, slavnostně vystavený v domečku.
Kytička natrhaná cestou z asi posledního letošního koupání, plus oblíbený hrnek.
Svačinka s avokádem. Mňam.
A obědová momentka.
***
Tak hezký víkend mějte a užívejte!

čtvrtek 11. září 2014

Léto, kde jsi?


Veselá letní ( i když při pohledu z okna trochu pochybuju) taška.
Ale takové bylo zadání.
Přidala jsem čokoládovou koženku a samotné ušití už bylo celkem rychlé.
Aspoň něco mě dnes těší, protože i když bych ráda prohlásila, že v takovém nečase nevystrčím ani nos, tak už těď vím, že minimálně třikrát ven půjdu.
Uf.
Tak deštník.
A odvahu:-)

středa 10. září 2014

Běžecké okénko


Běh mě naplňuje radostí.
Nikdy předtím by mě nenapadlo, že si něco tak oblíbím.
Že se budu těšit, jak vyrazím.
Kolik toho cestou vymyslím.
Svým způsobem se pro mě stal běh terapií.
U šití nepřemýšlím.
Je to zase jiný způsob relaxace.
Zaměstnávám ruce a soustředím se na to, co vzniká.
S během je to jinak.
Nohy jedou automaticky a hlava je volná.
***
Pár mých běžeckých poznatků:
I když se snažím vyběhnout každý den, je potřeba střídat delší trasy s kratšími.
(Pro běžce asi známá věc, pro mě dost zásadní informace, kterou jsem si musela ověřit sama).
Nebojím se běžet sama za tmy.
Hudba mi pomáhá držet rytmus.
U některých písní jsem si poprvé pořádně poslechla a vnímala celý text.
S každým dnem se zrychluji.
Největší únava = 4. kilometr.
Když už nemůžu, ještě pořád můžu.

úterý 9. září 2014

Jako táta




Tak neuvěřitelně roste.
Že jsou mu přes léto krátké všechny kalhoty a malé boty, to bych ještě pochopila.
Ale že vyroste přes jeden víkend, co jsme pryč...
Před očima se mění.
A už to vůbec není malej kluk.
Je přemýšlivý.
Citlivý.
Má svou hlavu.
Občas se v něm tak vidím...
Krásné, ale náročné období.
***
Pěnová bradka.
Jako táta.
Naše koupací srandy...

pondělí 8. září 2014

Ze svatby




Z krásné sobotní svatby našich milých.
Jsme rádi, že jsme mohli být s Vámi!
***
A teď návrat do reality.
Ještě že je venku tak nádherně.
Krásné pondělí všem...

pátek 5. září 2014

Do Vrchlabí




Svatební dar pro mou nejmilejší.
Odsvědčila mi mou svatbu, zítra se mi dostane té cti udělat to pro ni.
A protože za chvíli nebudou jen dva - ale tři, ušila jsem deku pro miminko.
Teda trošku větší deku.
Ručně prošitou, hodně barevnou, veselou, ušitou s láskou.

čtvrtek 4. září 2014

Kaktus


Na okně u dětí v pokojíčku.
Kamínky jsme nasbírali společně cestou ze školky.
Natíral nejvíc Kuba, Emička zvládla nabarvit hlavně sama sebe.
Instalovala maminka.
A už roste.
Ideální bezúdržbová kytka.
Inspirace tady.

středa 3. září 2014

Slunce v obyváku


Dva košíky na přání a oboustranná prostírka.
Z potištěných látek.
***
Lehce jsem obměnila obyvák.
Makovice nasbírané na poli cestou z nědělní procházky.
Sluníčko od Jany.
Mimo záběr jasmínový čaj, spící Ema a má obědová siesta.
Mám radost....

úterý 2. září 2014

V jedné posteli


Od pondělka jsme už zase jen s Emou.
A upřímně si to docela užívám.
Obě děti jsou dost živé a tak je ten rozdíl mezi jedním a dvěma docela cítit.
Ještě že se Kuba do školky opravdu těšil.
My si tak s Emkou můžeme vychutnávat holčičí dny.
***
Fotky ještě z minulého týdne.
Jeden společný podvečer v naší posteli.
To je tak, když si jde maminka odpočinout a během chvilky už vlastně neodpočívá....:-)

pondělí 1. září 2014

V mezičase


Minulý týden jsem po dlouhé době tiskla látky.
Byla poptávka po košících a látky na ně už prostě nebyly.
A protože jsem měla v plánu víc věcí, jak už to taky u mě bývá, natiskla jsem si pár látek do zásoby.
Chtěla jsem se pustit do již zmíněných košíků....a nebyly výztuhy. Takže jsem vyhrabala zbytky a vznikla menší kabelka.
Koženkové ucho zrecyklované z mé staré oblíbené a již bohužel značně roztrhané kabelky, kterou jsem s oblibou tahala většinu vysoké školy.
Mosazné kování, zip a žlutá podšívka. Plus nějaké ty tajné kapsy uvnitř.
Z každé strany trochu jiná, aby se hned neokoukala.
***
Když si tak prohlížím kabelky z poslední doby, trochu se mi někam vytrácí barvy.
Možná to bude přicházejícím podzimem - u nás už je opravdu delší dobu podzimně.
Nebo mým naladěním.
Nebo nevím.
Už jsem to psala několikrát.
Hodně se mi střídají období, kdy se obklopuji barvami. A pak je zase čas,kdy naopak barvou hodně šetřím.
Teď převažuje hlavně černobílá kombinace.
I když zrovna poslední týdny pracuji na něčem hodně barevném, tak možná proto potřebuji ten barevný oddych:-)